Nikdy není pozdě začít novou kariéru - třeba jako Manolo Blahník

Pokud budete v dnešní době shánět práci a vyčerpáte možnosti v okolí, podíváte se na „pracovní weby“ a  skončíte u personálních agentur. Jak by u nich dopadl takový slavný obuvník Manolo Blahník? 

Manolo Blahník začal svou kariéru v botách až v 28 letech. Jeho boty jsou malá umělecká díla. Jsou ženské, jsou sexy, jsou krásné. Botičky proslavil i seriál Sex ve městě, obouvá světoznámé hvězdy. Zkrátka v botách je to pan Někdo. Manolovi je nyní 74 let a právě probíhá jeho výstava bot v Praze. 

Manolo je Španěl s českým otcem. Ten utekl před nacisty do Španělska a přiženil se do rodiny na Kanárské ostrovy, jež vlastnila banánové plantáže. Maminka si nechávala šít v nejlepších španělských krejčovských salonech v Madridu. A synka brávala s sebou. Manolo byl tak odmalička ovlivněn kvalitními látkami, perfektním zpracováním. Rodiče z něj chtěli mít diplomata. Studovat šel mezinárodní právo do Ženevy a později to změnil na studium literatury, jazyků a umění. Po studiu pracoval jako nákupčí v butiku a psal články o módě.

A teď si představte, že se půjdete ucházet s tímto profilem ucházet o místo návrháře bot. Co na to personalisti s dnešním přístupem a svými postupy? Myslím, že by nad ním zlomily hůl. Ztracený případ. Nemá zkušenosti. Jeho profil neodpovídá našim požadavkům. Program nenašel shodu u klíčových slov pro danou pozici. Nikdy nešil boty. Neví co chce – nejdříve právo, pak umění. Takže by mu poslali zamítavou odpověď. Možná. Nebo vůbec žádnou, což je nyní obvyklejší. Co by bylo dál? Vzdal by to? A proč vůbec nepozná odborník v personalistice budoucí obuvnickou ikonu?

Naštěstí toto Manolo absolvovat nemusel. V jeho 28 letech rozpoznala dle kreseb jeho nadání bývalá šéfka magazínu Vogue Diana Vreeland a doporučila mu soustředit se na boty. Manolo jí poslechl. Neobíhal firmy a personální agentury, ale začal tu práci dělat. Všichni nosili boty na platformách, on navrhoval boty na jehlových podpatcích. Ženské, sexy a teď víme, že věčně moderní. Ale tehdy ne. Vybočoval. Lišil se. Jako zaměstnanec by ho asi nikde nechtěli. Ale on si šel za svou vizí. Realizoval své představy. Realizoval sebe. A stával se známější a známější. Perfektní materiály. Perfektní zpracování. Inspirace uměním. A Česko má rád. Používá i české korálky a české krajky.

Takže buďme rádi, že Manolo nemusel hledat své uplatnění stejným způsobem jako mnoho dnešních lidí . Přes personální agentury a weby. A pro rodiče může být také útěchou, když vidí, že jejich potomci i v 25 letech stále studují nebo neví, co se se svým životem.

Blahník je jen dalším příkladem, že dát do práce srdce se vždy vyplatí. Prostě vědět co chci a vytrvat.

P.S. Píšu v textu Blahník s dlouhým „í“, i když se všude uvádí Blahnik s krátkým „i“. Nevím, co je dobře. Neví to ani ti, co píšou, jen podle mě opisují, co píšou zase jiní. Možná on sám má v pase to krátké. Jenže Manolo sám se na svých návrzích podepisuje Blahník. Tak proto píšu Blahník.