Tantrická oslava podzimní rovnodennosti

Většina si pod pojmem tantra představí sex. Při oslavě magické noci čekejte hry, rituály, svíčky, důvěru, masáže, zkoumání sebe i druhých. A také saxofon. Sami si určujete hranice, zda a kam druhé pustíte. Tuto noc se plní přání.

22.9. byla podzimní rovnodennost. Ještě ve čtyři hodiny odpoledne jsem měla úplně jiné plány na večer, ale člověk míní a jiní mění. Jenže já už měla nalakované nehty. Červeně. I na nohou. Nechtělo se mi být doma. Dnes ne. Je přeci magická noc.

 „Ahoj, máte dnes ještě večer volno?“ posílám krátce před pátou zprávu Honzovi, lektorovi a organizátorovi večera. A v šest hodin už sedím mezi ostatními účastníky večera. Kromě lektorů nikoho neznám. Ještě cítím uvnitř pochyby, zda to byl dobrý nápad.

Cizí lidi zmizí při prvním cvičení. Jen brouzdáte prostorem a zdravíte se s ostatními. Někdy jménem, někdy se obejmete, někdy jen pozdravíte pohledem z očí do očí.

„Jsem tak rád, že jsi přišla,“ vítá mě jeden z přítomných mužů. Maska určená pro okolí a firemní svět mizí ze všech tváří. Jedni manželé dokonce přijeli ze Slovenska. A vyslechla jsem ještě další tři pochvaly. Svět je krásnej.

Vlastně je celý večer hlavně o vás. Sami se učíte při hrách nastavovat vlastní hranice. Zkoumáte, že s každým člověkem to máte prostě jinak. Každý dotyk je jiný. Učíte se uhlídat vlastní prostor, sami si rozhodujete, co se vám právě děje. Celý večer také máte k dispozici „červenou“. Kdykoli a v jakékoli situaci můžete použít toto slovo a ostatní musí ihned přestat s tím, co dělají ve vztahu k vám. Nebo můžete odejít do jiné místnosti.

Hry pokračují, teplo v místnosti se zvyšuje, lidé odkládají své běžné oblečení a oblékají volnější či sarongy. Jeden z účastníků bere svůj saxofon a ostatní tančí. Během pár písniček si vyzkoušíte jaké to je, když vedete a pak naopak, když vy určujete pravidla a pohyby svého tanečního partnera. Všichni se baví. Srdce se pomalu začíná plnit láskou. K sobě. K ostatním. Beze slov chápete potřeby ostatních. Někdo potřebuje povzbudit, jiný ocenit, další utěšit. Všechno je možné. Jen plynete. Časem. Prostorem. S ostatními.

Při posledním „cvičení“ ležím na zemi a kolem poletují „andílci“, kteří vám plní přání. Na každého ležícího připadají asi tři andělé. Ti však přechází podle své nálady mezi ležícími a plní jim jejich požadavky. Někdo chce masáž. Zad, nohou, rukou. Jiný chce hladit. Doteky pevné, zemité, větrné, ohnivé… Jiný čechrat ve vlasech….  Vše je možné. A nakonec si přání napíšete na papír a spálíte v ohni.

Je málo míst, kde můžete být sami sebou, sami si určovat své hranice, zkoumat sebe i druhé. Jde to i jinde, ale málokdo k tomu má odvahu.

A pozor, co si v tento den přejete.... Přání se prý plní.