Není koho volit
Tak už jsem měla ve schránce volební lístky. Doposud nevím, komu mám dát hlas. Začala jsem se tedy postupně probírat všemi lístky postupně. Jeden za druhým. Také je mi dost podezřelé, že podobně jako já, jsou na tom všichni okolo. Mám pocit, že ještě nikdy nebyla taková nejistota a tápání.
„Ten ne…,“ říkám si v duchu a odkládám první hlasovací lístek.
„Ten také ne,“ pokračuju s dalším.
„Ten už vůbec ne…,“ myslím si v duchu naprosto jistá svým rozhodnutím. Pokračuju dál a systematicky pokládám lístky na stůl.
„Co je tohle za stranu?“ vyloudí se mi úsměv na tváři. „Aspoň na chvilku pobavila oproti jiným,“ pomyslím si.
Jsem na konci a nikdo nezbyl. Třicet hlasovacích lístků. Bylo to celkem rychlé. Odkládám je zase do obálky, určitě je bude chtít vidět můj synek Tobiáš. To bylo dva dny zpátky.
„Já ti poradím,“ říká zasvěceně. Dneska je totiž objevil. A zaradoval se, že už jsou doma. Jeho probírání však bylo také velmi rychlé. Nikdo nezbyl. Zase. Usilovně sleduje zprávy každý večer, vycpávky ve zprávách pozná okamžitě. Zajímá se o dění kolem sebe, zajímá se i politiku. A tak bere lístky do ruky a vysvětluju mu rozdíl mezi velmi širokým seznamem registrovaných stran a hnutí a podstatně menším počtem hlasovacích lístků v našem kraji. Příští volby už bude také volit. Poprvé. I já se jako dítě těšila, až půjdu sama k volbám a ten můj hlas bude opravdu platný. Bude opravdový a nebude to jen hlas za maminku. Nerozuměla jsem tehdy, že to nebyl svobodný výběr.
Dneska mám svůj hlas a nevím, co s ním. Jasné je, že ti, co tam jsou nyní nebo byli v minulosti, svou práci dobře nedělali. Slyším je hlavně před volbami a taky, když se hádají. A je úplně jedno, jaký si zrovna oblékli kabát. Černej, modrej, zelenej nebo puntíčkovanej…
P.S. Zkuste si někdy v televizi u politických debat vypnout zvuk. Zajímavé... Často vám o politicích řekne více jejich gestikulace a energie beze slov než jejich slova a sliby. Stejně je přeci neplní.
Iva Apanasenková
"Bla bla bla bla bla…. Tak tohle se líbilo 1,5 milionu voličů..." říká Asperger
„Budu říkat Andrejovo víťazstvo místo Pyrrhovo,“ konstatuje Tobiáš u politických debat a vyjádřeních po volbách. Babiš prý tolik nevyhrál, jak si myslí. Nikdo se s ním nechce kamarádit. I dítě to vidí a nechápe.
Iva Apanasenková
Váš syn bude právník!
Normálně by mě toto sdělení potěšilo. Třeba od zkušeného a renomovaného právníka. Ale na výtvarném kroužku? To vás to minimálně překvapí. I když možná jen trošičku. Máte doma přece Aspergera.
Iva Apanasenková
Strana s názvem Number One. Program? Wifi, rovnoprávnost a omezení migrace
Opět nestačím žasnout nad dnešní školou. Projekt „volby“ v občanské nauce je zábavnější a poučnější způsob, jak vychovávat studenty k zodpovědnosti za svůj život nejen soukromý, ale i veřejný. A také nutí přemýšlet. Děti i rodiče.
Iva Apanasenková
Andělé se objeví vždy, když je nečekáte
Když se vám zdá, že vám život hází klacky pod nohy a nic se nedaří, objeví se nečekaní „andělé“ v okolí. A pomůžou. Jsou to skutky, které se dotknou vašeho srdce. Je nádherné někam patřit.
Iva Apanasenková
Nikdy není pozdě začít novou kariéru - třeba jako Manolo Blahník
Pokud budete v dnešní době shánět práci a vyčerpáte možnosti v okolí, podíváte se na „pracovní weby“ a skončíte u personálních agentur. Jak by u nich dopadl takový slavný obuvník Manolo Blahník?
Iva Apanasenková
I ve švýcarské firmě může být velký bordel
Švýcaři jsou proslulí svou precizností. To samé byste čekali u švýcarské firmy. Všechno je ale jinak, pokud se firma stane mezinárodní. Jeden den vám oznámí nucený odchod. Druhý den, že se spletli. A kolem je takových kolegů víc.
Iva Apanasenková
Taxikáři už by si konečně měli najít jiného koníčka než nadávání, stěžování a stávkování
Už mě to nebaví. Dokonce mě to přímo otravuje. Stávka taxikářů proti Uberu. Jediným logickým důsledkem je a bude zvýšený zájem o Uber a jejich služby. Kdo ještě netušil a nezkusil, ochutná neznámé „ovoce“. Uber má reklamu zdarma.
Iva Apanasenková
Česká invaze do Německa. Za kvalitou. Na muslimy však v útratě peněženka nestačí
Kvalita, respektive nekvalita, potravin i drogerie nutí běžného člověka k nákupním výletům, které by si klidně odpustil. V Drážďanech na parkovišti byla většina Čechů. Smutný pohled je ale do košíků českých žen a přistěhovalců.
Iva Apanasenková
Po strništi bos s Třískou v srdci
Málokdo pohne s lidmi tak jako včera Jan Tříska. Někdy jsou slova málo. Nebo příliš moc. Někdy jsou zbytečná. A nejhorší je zbytečná smrt.....
Iva Apanasenková
Tantrická oslava podzimní rovnodennosti
Většina si pod pojmem tantra představí sex. Při oslavě magické noci čekejte hry, rituály, svíčky, důvěru, masáže, zkoumání sebe i druhých. A také saxofon. Sami si určujete hranice, zda a kam druhé pustíte. Tuto noc se plní přání.
Iva Apanasenková
Tobiášovo líčení podzimu vyrazilo učitelce dech
Napsat slohovou práci ve škole bylo pro mě vždy nejtěžší ze všeho. Neměla jsem to ráda. Tobiáš sice píše zajímavě a snadno, jeho práce jsou netradiční a často učitelku šokují. Stejně jako jeho myšlení. Ale deprese? Sebevraždy?
Iva Apanasenková
Rozchody a konce bolí… V politice je to ale často naopak
Když končí vztah, máme srdce bolavé. Je nutné uzavřít historii a vítat budoucnost. Teď končí volební období a mě to vůbec nebolí. Přemýšlím, za co vlastně politikům poděkovat. A co nás dál čeká...
Iva Apanasenková
Střet generací i kultur v Praze na Jiřáku
Pokud právě teď budete procházet náměstím Jiřího z Poděbrad v Praze, zažijete euforii ze střetu různých světů. Živo, radost, hudba, staří, mladí, děti, farmáři, maminky s kočárkama, Češi, cizinci.... Žádný problém.
Iva Apanasenková
Pan učitel rád děti mixuje. A děti to nebolí
Volíme si svoje místo? Ve škole možná. Dokonce si nemůžete vybrat ani své místo v tramvaji, vlaku či v práci. Pokud nejedete zrovna z konečné. I v životě si můžete vybrat na začátku, pak už jen manévrujete mezi okolnostmi.
Iva Apanasenková
Uberománie a taxikologie
Už zase stávkovali taxikáři proti službě Uber. Neměl by jim někdo už konečně vysvětlit, že maso v cukrárně nikdy nedostanou? A to ani kdyby tam nocovali a cukráře utloukli rakvičkama. Pravidla přeci netvoří samotní řidiči Uberu...
Iva Apanasenková
Fotbal Slavie - Sparta a policejní manévry
Fotbalové utkání Slavie – Sparta se koná dvakrát do roka. Z toho na fotbalovém stadionu Slavie jednou. Pokud jste náhodou nedaleko stadionu, nechtěně se zúčastníte i policejních manévrů. Zážitek. Napětí. Kam se hrabe fotbal.....
Iva Apanasenková
Uber na letišti aneb sdílená ekonomika v praxi
Taxikáři napadli na letišti řidiče Uberu. Pokrok však nelze zastavit a moderní technologie jsou všude kolem nás. Logickým následkem jsou změny ve službách. A třeba právě sdílení aut, tedy Uber.
Iva Apanasenková
Nákupní orgie místo sexu
Nákupní šílenství začíná právě dnes. Dny Marianne jsou jen jednou do roka. Tržby v maloobchodě musí nutně po tomto víkendu zaznamenat rostoucí trend. Tyto orgie se týkají všech žen, kromě těch právě zamilovaných.
Iva Apanasenková
Laciný luxus. Za rohem…
Je to slastný pocit koupit krásnou a kvalitní věc levně. A mně se podařilo koupit látku s průkazem původu. Je určena na pánské obleky. Tenká vlna. Super 110’S. Hedvábí. Luxus. Pouze pro pány.
Iva Apanasenková
Masaryk, hrdý Čech, hrdobec a domácí úkoly
Dneska je to 80 let, kdy zemřel první prezident ČR Tomáš Garrigue Masaryk. Jistě právě jeho lze označit za hrdého Čecha, svým životem šel příkladem i dalším generacím. A mě se právě díky tomu dnes všechny tyhle termíny spojily.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 26
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1289x
Teď už jsem máma a když o mě synek někde povídá, tak dokonce matka. Tobiášovi je 15 let, má Aspergerův syndrom (vysoce funkční autismus), dysgrafii, dysortografii a poruchu pozornosti. Je členem Mensy ČR a puberta je v plném proudu. Plánuje jít studovat na Oxford nebo Cambridge. Nebo se mu také líbí Caltech či MIT. Sám si to nastudoval....
Především mu dělám asistentku, bez vysvětlování událostí a chování lidí by byl v tomto světě ztracen. Ve „volném“ čase mě baví být ekonom, kouč, hraju si s informacemi, čísly a se slovy. Pomáhám lidem objevit a vidět to lepší v sobě i ve světě kolem.
A hledám jinou práci, aby Tobiáš mohl zůstat na "své" škole, kde je od 1. třídy již zvyklý. Je totiž soukromá.