Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Masaryk, hrdý Čech, hrdobec a domácí úkoly

14. 09. 2017 10:10:39
Dneska je to 80 let, kdy zemřel první prezident ČR Tomáš Garrigue Masaryk. Jistě právě jeho lze označit za hrdého Čecha, svým životem šel příkladem i dalším generacím. A mě se právě díky tomu dnes všechny tyhle termíny spojily.

Když se mluví o hrdosti, nemůžu si nevzpomenout na známý český film Marečku, podejte mi pero! Tento film zpopularizoval již běžně nepoužívané slovo „hrdobce“, i když ve filmu se mluví o chybném tvaru... „Hrdobec? Hrdobec to je takovej brouk. To je takovej chrobák, kterej si před sebou válí tu... kuličku... z toho... z trusu,“ říká Jiří Sovák ve filmu, když vysvětluje Nerudovu báseň. No brouk to není, to všichni víme...

Do té doby, než jsem viděla tento film, tak nikdo okolo mě ani ve společnosti o hrdosti nemluvil. Natož abych přemýšlela o tom, jestli jsem hrdá a zda vůbec mám na co být hrdá.

Byla jsem v té době dítě (byl to rok 1976) a ve škole se žádné přemýšlení a vlastní názory nenosily. Naopak. Opakuj, opakuj, opakuj. Bez chyby. V občanské nauce jsme se učili, kdy byl který komunistický sjezd, jak úžasná je RVHP. Všechno nazpaměť. Na každou hodinu občanské nauky jsme museli všichni vybrat tři zprávy – jednu ze světa, jednu z domova a jednu z kultury. Taky nazpaměť. Vstávala jsem kvůli tomu v pět ráno. Co mi tohle dalo do života? Radši nepřemýšlet...

A dneska vypadá občanská nauka jinak. Děti dostávají za úkol navrhnout českou vlajku. Jedna paní v reakci na můj článek včera o tomto domácím úkolu napsala, že je to hnus, takhle znevažovat státní symboly. Je to ale jinak. Učitel je tímhle vede k tomu, aby sami přemýšleli a svůj názor si uměli zdůvodnit a obhájit. Navíc je tento předmět v angličtině. Pana učitele (studoval historii na Cambridge) bych rozhodně nepodezírala z toho, že až sesbírá domácí úkoly, tak poběží na Hrad s návrhem na změnu vlajky.

Také jsem s dnešním výročím pochopila, jak nádherně má pan učitel připraven pro své žáky program. Předtím totiž přišel najednou Tobiáš s dotazem: „Proč jsi hrdá, že bydlíš v Čechách?“ A v televizi zrovna ukazovali, jak řádí v Americe hurikán Irma.

„Podívej, my tady takový počasí nemáme....“ dávám mu námět do domácího úkolu. „Příjemné klima, žádné hurikány, tsunami, zemětřesení,“ uvažuju dál nahlas, proč jsou Čechy tak výhodné.

„Prostě taková prdel, kde se nic neděje!“ rozčiluje se můj puberťák. Doufám, že z něj jednou nebude lovec hurikánů.

„Máme tady bohatou kulturu, historii, hodně hradů, zámků, jsme uprostřed Evropy a jsme chráněný,“ rychle doplňuju, co mě zrovna napadlo. Tak to už tam prej má.... Jsem ráda, že tohle ví.

„A jsi hrdá, že jsi Češka?“ tne do živého Tobiáš. Jsem? No jasně, že jo. Je to samozřejmé, jenže vyjmenovat důvody už mi trochu trvá. A myslím, že většina lidí na tom bude podobně. Jsem hrdá na politiky? Na prezidenta? Na naše sportovce? Historii? Kulturu? Vzdělanost? Kvalitu potravin? Nemůžu na všechno odpovědět kladně.... Zajímavé však je, že na hrdost si vždycky vzpomeneme při výročích nebo když se nějakému Čechovi něco povede, obvykle v zahraničí.

Takže, ať žijí školy a domácí úkoly, které nutí děti přemýšlet a nejen opakovat. Budou nás přeci jednou živit..... jestli nějaké důchody vůbec budou....

P.S. Nejhrdějšího Čecha, co jsem kdy poznala, tak ten se narodil v Tel Avivu a jmenuje se Eyal. Hrdost na to, že je nyní Čech, je z něj cítit 100 metrů daleko. A mluví úžasně česky. Když dostal české občanství, byl připraven, že se bude České republice revanšovat. Jako důkaz vděčnosti a hrdosti byl připraven rok pracovat zdarma třeba jako hasič. Kdo z nás rodilých Čechů by to udělal?

Autor: Iva Apanasenková | čtvrtek 14.9.2017 10:10 | karma článku: 13.01 | přečteno: 292x

Další články blogera

Iva Apanasenková

Střet generací i kultur v Praze na Jiřáku

Pokud právě teď budete procházet náměstím Jiřího z Poděbrad v Praze, zažijete euforii ze střetu různých světů. Živo, radost, hudba, staří, mladí, děti, farmáři, maminky s kočárkama, Češi, cizinci.... Žádný problém.

20.9.2017 v 16:45 | Karma článku: 20.34 | Přečteno: 698 | Diskuse

Iva Apanasenková

Uberománie a taxikologie

Už zase stávkovali taxikáři proti službě Uber. Neměl by jim někdo už konečně vysvětlit, že maso v cukrárně nikdy nedostanou? A to ani kdyby tam nocovali a cukráře utloukli rakvičkama. Pravidla přeci netvoří samotní řidiči Uberu...

19.9.2017 v 10:16 | Karma článku: 26.93 | Přečteno: 774 | Diskuse

Iva Apanasenková

Fotbal Slavie - Sparta a policejní manévry

Fotbalové utkání Slavie – Sparta se koná dvakrát do roka. Z toho na fotbalovém stadionu Slavie jednou. Pokud jste náhodou nedaleko stadionu, nechtěně se zúčastníte i policejních manévrů. Zážitek. Napětí. Kam se hrabe fotbal.....

17.9.2017 v 18:23 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 1749 | Diskuse

Iva Apanasenková

Uber na letišti aneb sdílená ekonomika v praxi

Taxikáři napadli na letišti řidiče Uberu. Pokrok však nelze zastavit a moderní technologie jsou všude kolem nás. Logickým následkem jsou změny ve službách. A třeba právě sdílení aut, tedy Uber.

15.9.2017 v 21:47 | Karma článku: 30.28 | Přečteno: 1462 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Žarko Jovanovič

Německé volby, Merkelová neprohrála, AfD může slavit

Po neděli strávené diskusí s lidmi v ulicích, bylo zjevné, že Merkelová neprohraje, Němci zatím necítí bezprostřední ohrožení, cítí ale obavy. AfD byla pod obrovským mediálním tlakem, který stavěl její voliče téměř mimo zákon.

24.9.2017 v 20:55 | Karma článku: 26.60 | Přečteno: 797 | Diskuse

Bohumír Šimek

Lékaři a předvolební sliby našich politiků

Dominuje politický populismus a jen jedna strana má představu o skutečné reformě zdravotnictví, čímž je pro nás světélkem na konci gigantických, zdravotnických tunelů.

24.9.2017 v 17:09 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 415 | Diskuse

Jan Dvořák

Kancléřka míří hodně vysoko

Už když se paní kancléřka ráno probudila, byla si jista tím, že za dvanáct hodin bude prakticky rozhodnuto, že volebním vítězstvím si po dosavadním funkčním hatttricku už počtvrté prodlouží svůj dočasný pobyt v kancléřství.

24.9.2017 v 12:49 | Karma článku: 18.62 | Přečteno: 556 | Diskuse

Jiří Fábik

Kradu, kradeš, krademe - politiky se staneme.

Proč občan který požádal o půjčku, byl odsouzen za nepravdivé údaje uvedené v žádosti.. Politik který uvede v omyl poskytovatele , poskytnutím nepravdivých údajů a dotaci vyčerpá se ničeho nedopustil? Co jsme to tedy stvořili?

24.9.2017 v 11:30 | Karma článku: 11.40 | Přečteno: 366 | Diskuse

Adam Mikulášek

Je třeba řešit negativní vedlejší účinky sociálního státu

Osobně považuji „sociální stát“ za velmi prospěšný, ale nelze popřít, že přispívá k odcizování lidí, krizi rodiny a hodnot, a hlavně k menší citlivosti lidí k utrpení jiných.

24.9.2017 v 11:20 | Karma článku: 26.61 | Přečteno: 664 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 19.29 Průměrná čtenost 776

Byla jsem maminka….

Teď už jsem máma a když o mě synek někde povídá, tak dokonce matka. Tobiášovi je 15 let, má Aspergerův syndrom (vysoce funkční autismus), je členem Mensy ČR a puberta je v plném proudu. Především mu dělám asistentku, bez vysvětlování událostí a chování lidí by byl v tomto světě ztracen. Ve „volném“ čase mě baví být ekonom, kouč, hraju si s informacemi, čísly a se slovy. Pomáhám lidem objevit a vidět to lepší v sobě i ve světě kolem.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.