Dneska mají ve škole zajímavé domácí úkoly. Jako třeba zpracovat novou vlajku ČR a zdůvodnit svůj návrh. Tobiáš je urputným divákem zpráv a politiky. A naši zem vidí v budoucnu jako kolonii Německa a Francie pod pláštěm EU.
„To je divná vlajka! Je to taková spatlanina. Vždyť tam už není vůbec česká vlajka zastoupená. Kde je zůstala ta naše?“ ptám se udiveně Tobiáše a prohlížím si jeho návrh. Vůbec se mi nelíbí. Jsem Češka a naše vlajka se mi líbí. Nikdy jsem nepřemýšlela o tom, že by mohla vypadat jinak.
„Je tam,“ odpovídá hbitě. Nevidím ji, tak hledám….
„Přesně čtyři devítiny,“ pokračuje, když vidí můj nechápavý pohled. Teprve až když mi to ukáže, skutečně nalézám čtyři obdélníčky z naší vlajky. Jsou vždy uprostřed. Nahoře, dole, vlevo a vpravo. Vlajka je složená z devíti obdélníčků, uprostřed je vlajka Evropské unie a v rozích vlajky Německa a Francie.
„A proč se takhle změnila?“ stále nerozumím jeho návrhu.
„Brzo budeme jednotný stát Evropská unie,“ tak jsem to podle toho udělal. Pomalu se stáváme německou a francouzskou kolonií,“ argumetuje svůj promyšlený návrh.
Zajímá mě, kdy podle něj tahle změna nastane, kdy česká vlajka přestane platit. „Nevím, oni nás nikdy neanektujou, ale pomalu nás…. „ nedopoví svoji myšlenku Tobiáš. "Asi nám nikdy nezmění vlajku, to by bylo moc, ale pomalu to tady tak vypadá…..“ uvažuje dál.
„Je to taková nadsázka, má skrytý význam, že se stáváme jejich kolonií,“ vysvětluje a znovu se podívá na svůj domácí úkol.
„Cos na to kydla???“ rozčiluje se Tobiáš, když si znova prohlíží svoji vlajku nalepenou v sešitě. Na vlajce je kapka a barva v jedné části se trochu roztekla. „Je pokydaná, tak nemůže platit,“ raduju se.
Ještěže prý není americká, ta když upadne na zem, musí se prý spálit. Nechápu, kam na ty informace Tobiáš chodí… Jeho vlajka je sice jen domácí úkol, ale i děti přemýšlí.
Vidí, co se tady děje a budou tady chtít jednou žít?
P.S. Vím, je to jen domácí úkol…. Ale nutí přemýšlet.
P.S.S. Byla to jen voda….
