Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Všechno nejlepší k narozeninám - „Dóhó šizen“ (japonsky Principem cesty je být přirozený)

12. 09. 2017 9:10:53
Dopis k 15. narozeninám mému synkovi Tobiášovi. Mě takový dopis od maminky chybí a ráda bych si něco podobného od ní přečetla. I když mě milovala, nevím, co uvnitř prožívala, jak cítila a už se to nikdy nedozvím. Umřela.

Milý Tobiáši,

Dneska je ti 15 let a já píšu tento dopis. Vím, že si ho přečteš dneska, ale ráda bych, aby jsi si ho přečetl i za 15 let, ve svých 30 letech a podíval se zpátky po svém životě. V tu dobu budeš mít před sebou ještě minimálně dalších 30 let aktivního a pracovního života. A třeba také jednou, až tu nebudu... A také pokaždé, když si budeš myslet, že život je divný, budeš prožívat křivdy a odrážet útoky nepřátel.

Víš, že se zabývám japonskou kaligrafií a k dnešnímu dni mě napadl jeden citát, který jsem ti napsala tuší - Principem cesty je být přirozený. Prosím, buď na své cestě životem vždy přirozený. A pravdivý.

Samozřejmě ti také přeju hodně štěstí, zdraví, lásky, ať se ti daří ve škole, máš hodně kamarádů, ať tě nikdo nezlobí... no prostě všechno, co se v takový den přeje. Ale když se teď ohlédnu zpátky po svém životě, být přirozený a být sám sebou není vůbec samozřejmé. Všichni okolo pořád něco chtějí. Já sama se dlouho učila být přirozená. Ve škole jsem byla hodná holčička, snažila se vyhovět rodičům i učitelům. Krásné známky, žádné zlobení, vlastně jsem se bála o cokoli si říct, projevit, co chci. Bála jsem se říct, že bych chtěla zkusit jinou sušenku, že chci časopis, bála jsem se ve škole přihlásit, i když jsem to věděla. Nikoho jsem nechtěla zklamat. Co kdyby se jim nelíbilo mé přání? Co kdybych se jim nelíbila já? Jenže jsem to nakonec vlastně vůbec nebyla já. Byla jsem jen souhrn představ jiných lidí. Ač mě milovali, nevěděli nic o mém prožívání a o mém vnitřním životě. Slyšeli jen slova, nikoli ty tiché touhy být sama sebou a být přijatá taková, jaká opravdu jsem.. A možná to v té době jinak nešlo.

Tobiáši, ty jsi autista a máš Aspergerův syndrom. I když ti lidé budou tvrdit něco jiného, věř mi, že je to dar. Jsi můj velký učitel. Díky tobě jsem si srovnala hodnoty v životě. Vím, co je důležité a také jsem daleko trpělivější. Myslím, že jsi také učitel lidí okolo tebe. Ať chtějí nebo ne, musí přemýšlet o významu svých slov. A slova jsou mocná zbraň.

Chci, aby jsi věděl, že

- Jsi pro mě nejdůležitější člověk na světě. Máš celé moje srdce a kdyby to bylo potřeba, dala bych ti všechny orgány.

- Změnil jsi mi život a nikdy bych to neměnila. Prostě tohle děti obvykle svým rodičům dělají.

- To, co se ti někdy nelíbí, že říkám, tomu se říká výchova. Prej je to pro tvé dobro. Taky si to myslím. Pochopíš to ale, až budeš mít své děti.

- Líbí se mi, když ti září oči. Pro tvé štěstí udělám možné i nemožné. A objednám nahoře i pár zázraků.

- Někdy pochybuju o výběru tvého otce, ale jinak bys to přece nebyl ty. Nechápu, že tě nechce ani vidět. I z toho udělej výhodu a buď do života silnější.

- Vždycky uvidíš svět jinýma očima než druzí lidé, ale ber to jako výhodu. Vidíš to, co druzí nikoli. A můžeš tak objevit nepoznané.

- Udržuj harmonii. Ve všem. Mezi učení (prací) a zábavou, mezi kulturou a sportem, mezi hmotnými a nehmotnými věcmi.

- Nikdy na ničem nelpi. Stejně je nakonec všechno jinak než jsi si plánoval.

- Co nejvíc se raduj. I z maličkostí. A hledej krásu všude kolem.

- Když ti byly 3 roky a ve školce někdo slavil narozeniny, vždy jsi mu přál, ať se má jako ve filmu. Nikdo nechápal. Jen já věděla, jak to myslíš. Ve filmu je přeci možné vše a každému jsi přál to, co on zrovna chce. Ber svůj život jako film, kde jsi ty sám hlavním hrdinou. Buď však i režisérem a sám si vybírej, jak, kde a kdy bude tvůj život a film probíhat.

- Jsi můj anděl a máš duši anděla. Až budeš mít pocit, že jsi spadl na dno, vzpomeň si, že andělé mají přece křídla. Odraz se a můžeš zase letět vzhůru.

- Všechno nakonec dobře dopadne.

Miluju tě a děkuju, že jsi si mě vybral za maminku.

Tvoje Maminka

Autor: Iva Apanasenková | úterý 12.9.2017 9:10 | karma článku: 16.09 | přečteno: 285x

Další články blogera

Iva Apanasenková

Střet generací i kultur v Praze na Jiřáku

Pokud právě teď budete procházet náměstím Jiřího z Poděbrad v Praze, zažijete euforii ze střetu různých světů. Živo, radost, hudba, staří, mladí, děti, farmáři, maminky s kočárkama, Češi, cizinci.... Žádný problém.

20.9.2017 v 16:45 | Karma článku: 20.34 | Přečteno: 698 | Diskuse

Iva Apanasenková

Uberománie a taxikologie

Už zase stávkovali taxikáři proti službě Uber. Neměl by jim někdo už konečně vysvětlit, že maso v cukrárně nikdy nedostanou? A to ani kdyby tam nocovali a cukráře utloukli rakvičkama. Pravidla přeci netvoří samotní řidiči Uberu...

19.9.2017 v 10:16 | Karma článku: 26.93 | Přečteno: 774 | Diskuse

Iva Apanasenková

Fotbal Slavie - Sparta a policejní manévry

Fotbalové utkání Slavie – Sparta se koná dvakrát do roka. Z toho na fotbalovém stadionu Slavie jednou. Pokud jste náhodou nedaleko stadionu, nechtěně se zúčastníte i policejních manévrů. Zážitek. Napětí. Kam se hrabe fotbal.....

17.9.2017 v 18:23 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 1749 | Diskuse

Iva Apanasenková

Uber na letišti aneb sdílená ekonomika v praxi

Taxikáři napadli na letišti řidiče Uberu. Pokrok však nelze zastavit a moderní technologie jsou všude kolem nás. Logickým následkem jsou změny ve službách. A třeba právě sdílení aut, tedy Uber.

15.9.2017 v 21:47 | Karma článku: 30.28 | Přečteno: 1462 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Katarína Lorenčíková

V klube frfľošov...

Niekedy sa bavím na tom, čo vidím.... neviem však či sa mám smiať (-: alebo plakať )-: Jem... a vidím 3 ženy. Totálne frfľošky...

24.9.2017 v 21:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 79 | Diskuse

Irena Fuchsová

Jak jsem opravila automatickou pračku

Když se nám rozbijí naši pomocníci v domácnosti, není to otázka jedné vteřiny. Že nejsou v pořádku nám nějaký čas signalizují. I víko mé pračky začalo před měsícem při zavírání vrzat, a já to ignorovala....

24.9.2017 v 20:11 | Karma článku: 10.77 | Přečteno: 253 | Diskuse

Alena Kulhavá

Čína jako příklad budoucnosti v kultuře, velký otazník v konzumu a odstrašující příklad

v lidských právech a týrání lidí a zatím i v ekologii a také v obchodní charakterové beztvarosti, otazník v bezpečnosti. Kým bude Čína za 30 let a co se od ní můžeme naučit dnes?Jaké výzvy přinášejí Arabové? Jaké černoši?

24.9.2017 v 19:31 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 247 |

Hatem Berrezouga

Válka symbolů: půlměsíc, aneb když se muslim klaní k satanovi! Část. 2

„Představme si na chvíli, že by se to stalo naopak. Že by Lidl například vymazal půlměsíc na islámské sakrální stavbě. Co by následovalo?" Zněla otázka.

24.9.2017 v 19:04 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 421 |

Vojtěch Halamíček

Nepovedená debata o šátcích

O šatcích, hidžábech a burkách toho bylo napsáno a řečeno hodně, nicméně málo z toho se týká skutečné podstaty problému.

24.9.2017 v 18:00 | Karma článku: 28.96 | Přečteno: 644 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 19.29 Průměrná čtenost 776

Byla jsem maminka….

Teď už jsem máma a když o mě synek někde povídá, tak dokonce matka. Tobiášovi je 15 let, má Aspergerův syndrom (vysoce funkční autismus), je členem Mensy ČR a puberta je v plném proudu. Především mu dělám asistentku, bez vysvětlování událostí a chování lidí by byl v tomto světě ztracen. Ve „volném“ čase mě baví být ekonom, kouč, hraju si s informacemi, čísly a se slovy. Pomáhám lidem objevit a vidět to lepší v sobě i ve světě kolem.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.